Vyhlídková trasa západem Krkonoš

Zřejmě nejhezčí a nejpestřejší z harrachovských turistických okruhů nám umožní poznat mnohé z přírodních zajímavostí západních Krkonoš a rozhlédnout se i dál. Vede přes Dvoračky. obchází ze severu Kotel a pokračuje atraktivním úsekem po hraně Labského dolu a Mumlavským dolem zpět do Harrachova. Krásný výlet pro zdatnější turisty.

• Popis trasy:

po modré přes Čertovu pláň dojdeme k rozcestí Ručičky nad rokytnickými Hořeními Domky. Po zelené značené Krakonošově cestě, která protíná čtyři trasy sjezdových drah lyžařského areálu na Lysé hoře, stoupáme ke Dvoračkám. Stále se zlepšují rozhledy na Rokytnici i vzdálenější podhůří a Jizerské hory.
Luční enkláva Dvoraček začala vznikat již koncem 17 století, jako panské Sahlenbašské dvorské boudy (Sahlenbach - Rokytno). Z nich po požárech a záměrné likvidaci zbylo dnešních 6 bud, z nichž jediná - Dvoračky - (současná podoba z r. 1928) poskytuje veřejnosti stravování a ubytování. Od boudy stoupáme po červené značce nejprve mírně (společně se zelenou), avšak od rozcestí strmě mezi smrčky a později řídkými porosty kleče do sedla mezi Lysou horou a Kotlem (nově nazývané jako Kotelské sedlo). Na tomto výborném vyhlídkovém místě v nadmořské výšce asi 1330 m si rádi odpočineme a poté pokračujeme severním úbočím Kotle na rozcestí pod Růženčinou zahrádkou. Stále po červené dojdeme na další vyhlídku - žulový skalní výchoz Harrachovy kameny (1421 m n. m.). Odtud se naskýtá téměř kruhový rozhled, omezený pouze k západu masivem Kotle (1435 m n. m.), nejnápadnější západokrkonošské hory. Úchvatný je zvláště pohled do hloubky karu Velké Kotelní jámy. O 700 m východněji se na Vrbatově návrši nachází mohyla B. Hanče a V. Vrbaty, kteří poblíž tragicky zahynuli při lyžařských závodech 24. 3. 1913. Vedle mohyly je upraveno vyhlídkové místo s plastickými schématy okolního panoramatu. Pěkný pohled je především na hraniční hřbet, Sedmidolí a panorama východních Krkonoš včetně Sněžky, Studniční a Luční hory.
Od mohyly sejdeme k nedaleké Vrbatově boudě, která je nejzazším bodem túry. Zde obrátíme své kroky k severu a Bucharovou cestou půjdeme kolem Hančova pomníku k Pančavskému vodopádu. Na tomto atraktivním úseku cesty po hraně Labského dolu máme po levé ruce Pančavské rašeliniště a vpravo hlubinu Pančavské a Navorské jámy (nejlepší rozhled z Ambrožovy vyhlídky). Když dojdeme k zásobovací cestě, mohli bychom po ní pokračovat k Labské boudě a dál k prameni Labe (viz trasu č. 15 - opačně). My však zabočíme doleva (po modré značce) a přes Pančavskou louku - krásné rašeliniště severského typu - dojdeme ke křižovatce U čtyř pánů, kde se lze při nepohodě skrýt v dřevěném přístřešku, odtud sestupujeme - nejprve mírně klečovými porosty, později poměrně prudce lesem podle Velké Mumlavy - k rozcestí Krakonošova snídaně. Tady vzniká řeka Mumlava soutokem dvou zdrojnic, Malé a Velké Mumlavy. Táhlým Mumlavským dolem se Harrachovou cestou (modrá společně s červenou) vracíme do našeho východiště. Těsně před Harrachovem se ještě zastavíme u Mumlavského vodopádu.