Túra po hřebenech západních Krkonoš

Na první harrachovské túře poznáme jak zalesněná údolí, tak i hřebeny západních Krkonoš včetně rašelinišť a pramene Labe. Delší trasa pro trénované turisty: na úseku cesty, vedoucím po státní hranici, je nutné mít při sobě osobní doklady (cizinci cestovní pas).

• Popis trasy:

Od harrachovského Informačního střediska Správy Krkonošského národního parku nebo autobusového nádraží vykročíme po modré turistické značce, nadchodem přejdeme silniční obchvat a kolem úpravny vody dojdeme k Mumlavské boudě a Mumlavskému vodopádu. Pokračujeme Mumlavským dolem asfaltovou cestou na pravém břehu řeky. Před rozcestím Krakonošova snídaně odbočíme k severu po červené směrem k Vosecké boudě. Táhle stoupáme nejprve zkratkou, později zásobovací cestou (společně se žlutou). Vosecká bouda (1250 m n. m ) je jednou z klasických krkonošských horských bud. Byla založena jako (útulek pro dřevaře (pol.18. století), od roku 1896 slouží jako turistická chata - dnes majetek Klubu českých turistů.
Z Vosecké boudy krátce stoupáme klečovými porosty ke státní hranici a u žulového skalního výchozu Tvarožníku (1322 m n. m.) se napojíme na Cestu česko-polského přátelství, která vede po téměř celé délce Slezského hřbetu. Přibližně na sever od nás se zvedá vrchol Szrenica (1361 m n. m.) s polskou chatou, meteorologickou stanicí a o něco níže je horní stanice lanovky. My se však vydáme opačným směrem a po necelých dvou kilometrech červeně značené cesty, vedoucí převážně polským územím, na rozcestí u bývalé České budky odbočíme opět doprava a po žlutých značkách dojdeme k symbolickému prameni Labe. Pohodlnou cestou pokračujeme po žluté, od křižovatky U čtyř pánů po zelené tur. cestě na rozcestí u Růženčiny zahrádky. Prošli jsme tak tzv. zarovnaným povrchem Navorské, Labské a Pančavské louky s rozsáhlými rašeliništi a klečovými porosty. Po pár krocích po červeném značení přicházíme k tajemné Růženčině zahrádce.
Od sedla mezi Lysou horou a Kotlem (Kotelské sedlo) příkře klesáme k enklávě Dvoraček. Po případném občerstvení pokračujeme po tzv. Krakonošově cestě (zeleně značená; vede z Míseček do Harrachova) k důležitému rozcestí Ručičky (980 m n. m.l), přičemž se nám nabízejí pěkné výhledy do západokrkonošského podhůří a především na Rokytnici. U Ručiček odbočíme vpravo do klidného údolí Ryzího potoka (dříve Sejfského), podle něhož sestupujeme až do osady Rýžoviště. Ta byla nejdříve osídlenou částí dnešního Harrachova (snad již ve 14. stol.) a o jejím hornickém původu svědčí jak jméno české, tak i staré německé Seifenbach (Seife, česky sejp - rýžovnická haldička). Dnes rekreační a sportovní středisko (lyžařské vleky a sjezdovky). Z Rýžoviště dojdeme pohodlně po silničce podél hřebínku Skalní stěna do výchozího bodu v Harrachově.